Nařízení REACH
REACH (Regulation (EC) No 1907/2006) je nařízení Evropské unie, které má chránit lidské zdraví a životní prostředí před riziky chemických látek. Platí od 1. června 2007 a vztahuje se na všechny chemické látky – nejen ty, které se používají v průmyslu, ale i na látky, které jsou v běžných výrobcích, jako jsou čisticí prostředky, barvy nebo lepidla. Proto se REACH týká mnoha podniků v celé Evropské unii.
Nařízení REACH se vztahuje na:
Výrobce a dovozce chemikálií
Distributory a následné uživatele
Firmy mimo chemický průmysl, které látky nebo směsi používají
Klíčové prvky nařízení REACH
1. Registrace
Každá firma vyrábějící nebo dovážející chemickou látku v množství nad 1 tunu ročně musí tuto látku zaregistrovat u Evropské agentury pro chemické látky (ECHA). Registrace zahrnuje:
- identifikaci látky,
- její vlastnosti a použití,
- posouzení rizik a opatření k jejich kontrole.
Prvním krokem je podání dotazu a následně probíhá příprava tzv. registrační dokumentace. Oboje se připravuje pomocí softwarového nástroje IUCLID a odesílá přes systém REACH-IT. Dokumentaci lze předložit individuálně nebo společně s dalšími společnostmi. Platí princip „jedna látka, jedna registrace“, což znamená, že všechny subjekty musejí předložit registraci společně.
Registrace se vztahuje na samotné látky, na látky obsažené ve směsích, a v určitých případech i na látky v předmětech (např. ve výrobcích). Výjimky z registrace platí například pro léčiva, potraviny nebo radioaktivní látky.
2. Hodnocení a povolování látek
Hodnocení
Cílem hodnocení je ověřit, zda jsou k dané látce k dispozici dostatečné informace pro její bezpečné použití. Probíhá ve dvou úrovních:
Hodnocení dokumentací
provádí agentura ECHA, která posuzuje úplnost údajů, kontroluje jejich kvalitu a úplnost.
Hodnocení látek
provádí členské státy u látek, u kterých byly identifikovány konkrétní obavy (např. že jsou karcinogenní, toxické pro reprodukci).
Třífázový postup hodnocení:
-
- Posouzení – shromažďování a analýza dostupných údajů o látce.
-
- Rozhodování – ECHA případně vyzývá k doplnění informací, pokud nejsou dostatečné.
-
- Navazující kroky – na základě rozhodnutí může být žadatel vyzván k předložení nebo získání dalších údajů.
Pokud hodnocení odhalí závažná rizika, může být látka omezena nebo zařazena mezi látky podléhající povolení. Tímto způsobem se REACH snaží postupně omezovat přítomnost nejnebezpečnějších látek na evropském trhu.
Povolování
Pro látky vzbuzující mimořádné obavy (např. karcinogenní nebo perzistentní látky) platí povinnost získat zvláštní povolení. Cílem je kontrolovat jejich použití a tam, kde je to technicky a ekonomicky možné, tyto látky postupně nahradit bezpečnějšími alternativami.
3. Omezení
Některé látky mohou být zcela zakázány nebo používány jen za specifických podmínek – typicky kvůli ohrožení zdraví nebo životního prostředí.
Omezení se může vztahovat nejen na samotnou látku, ale také na látku obsaženou ve směsi nebo v předmětu. Všechna aktuálně platná omezení jsou uvedena v příloze XVII nařízení REACH. Seznam omezení je průběžně aktualizován.
Proces omezení zahrnuje:
- návrh – podává kterýkoliv členský stát nebo agentura ECHA,
- dokumentace – obsahuje identifikaci látky, popis navrhovaného omezení a odůvodnění a zpracovaná v souladu s přílohou XV nařízení REACH,
- veřejná konzultace – připomínky od všech zainteresovaných stran,
- posouzení výborem RAC a SEAC,
- rozhodnutí Komise a aktualizace přílohy XVII REACH.
Jakmile je omezení schváleno, stává se závazným pro všechny subjekty v dodavatelském řetězci – od výrobců, přes dovozce, distributory, až po následné uživatele a maloobchodníky.
Povinnosti firem
Nařízení REACH říká, že za bezpečné nakládání s chemickými látkami odpovídají firmy. Tyto subjekty musí zajistit, že látky, které uvádějí na trh nebo používají, jsou řádně hodnoceny z hlediska rizik a používány bezpečně.
V praxi mohou mít tyto role:
Výrobce
je firma, která chemickou látku vyrábí buď pro vlastní potřebu, nebo ji dodává třetím stranám.
Dovozce
nakupuje chemické látky nebo směsi ze zemí mimo EU/EHP a uvádí je na trh v EU.
Následný uživatel
používá chemické látky nebo směsi při výrobě, zpracování nebo v rámci své podnikatelské činnosti.
Subjekt mimo EU
nemá povinnosti vyplývající přímo z REACH. Za dodržení nařízení odpovídá dovozce, který uvádí látky nebo směsi na celní území Unie.
Základem komunikace o bezpečném použití je bezpečnostní list (SDS).
Bezpečnostní list (SDS) podle nařízení REACH
Bezpečnostní list (SDS) říká, jaká rizika má chemická látka nebo směs a jak s ní bezpečně zacházet. Firmy v něm uvádějí důležité informace pro odběratele v dodavatelském řetězci.
Nařízení REACH a jeho příloha II přesně určují, kdy musíte bezpečnostní list vypracovat, jak má vypadat a co musí obsahovat.
Bezpečnostní list musíte vytvořit, pokud je výrobek nebezpečný nebo obsahuje látky, které splňují zákonná kritéria, například PBT, vPvB nebo látky podléhající povolení.
Evropská komise pravidla naposledy změnila nařízením (EU) 2020/878. Toto nařízení platí od 1. ledna 2023 a vztahuje se na všechny nové bezpečnostní listy i na listy, které upravíte.
Bezpečnostní list musíte poskytnout zdarma a v jazyce země, kde výrobek prodáváte. Zároveň ho musíte průběžně aktualizovat, kdykoli se změní důležité informace o výrobku nebo právní požadavky.
REACH bez chyb a zbytečné práce
SBLCore zjednoduší tvorbu bezpečnostních listů a ušetří vám čas. Zároveň zajistí soulad s aktuální legislativou.
© 2026 SBLCore